Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Etika a hrdinství v ústní tvorbě černohorského národního hnutí
Duric, Jovana ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zaměřuje na deskripci a komparaci hlavních postav a jejich charakteristik spojených s černohorským národním hnutím, tak jak se odráží v kolektivní ústní tvorbě, především prozaickém a písňovém folkloru. Zvláštní důraz bude kladen na etickou dimenzi těchto postav a událostí a souhrn morálně-etických vlastností s nimi tradičně spojovaných.
Islám v Tatarstánu v devadesátých letech 20. století
Maršálková, Kristina ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce Islám v Tatarstánu v devadesátých letech 20. století přináší analýzu islámu a muslimské komunity v Republice Tatarstán na konci 20. století. V tomto období Tatarstán nejen získal svou státnost, ale po obnovení svobody vyznání začalo probíhat také islámské obrození. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. Po krátkém historickém exkurzu je představeno islámské obrození a jeho propojení s tatarským národním hnutím. Následně je analyzován vztah muslimských duchovních s politikou a také postoj režimu k islámu. Z analýzy vyplývá, že, ačkoli islám nebyl vhodným nástrojem k mobilizaci voličů a duchovenstvo nemělo možnost zasahovat do politiky, můžeme islám považovat za neoficiální státní náboženství. Následující dvě kapitoly se již věnují tatarské muslimské komunitě. Nejprve je studován vývoj, kterým komunita jako celek prošla v devadesátých letech. Podrobněji se analyzuje vliv blízkovýchodních dobročinných fondů a také islámské vzdělávání. Těžištěm páté kapitoly je světonázor jednotlivých muslimů, jejich pohled na náboženství, na vlastní etnikum i na politiku. Jsou také představeny proudy, do kterých se islám v Tatarstánu v devadesátých letech rozdělil. Islám v Tatarstánu byl i přes laxní postoj věřících ke své konfesi velice důležitým atributem tatarské státnosti.
Běloruská lidová republika
Kratochvílová, Martina ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Diplomová práce "BLR" v širším slova smyslu analyzuje vývoj běloruského národního hnutí od počátku 20. století do konce roku 1918. V užším smyslu je cílem práce zhodnotit, do jaké míry je možné pokládat Běloruskou lidovou republiku za reálnou republiku v době jejího vyhlášení a do jaké míry mohly fungovat její státní orgány. Diplomová práce dále zkoumá, jaká kritéria potvrzovala či vyvracela existenci BLR jako státu. BLR byla určitým vyvrcholením běloruského národního hnutí. Nejdříve bude věnována pozornost počátkům národního hnutí, jeho vývoji v rámci carského Ruska a v průběhu první světové války. Komparace možností národní agitace v době rozdělení běloruských oblastí mezi dva nepřátele je taktéž součástí první části. Následující část práce, již je přikládána zvýšená pozornost, objasňuje, za jakých okolností byla BLR vyhlášena, jaké byly motivace a požadavky běloruských vlastenců. Vyhlášením nezávislosti země vznikly státní orgány BLR: "předparlament" Rada BLR a "vláda" LS. Analýza míry autentičnosti státních orgánů byla uskutečněna podle kritérií státu. Z důvodu, že orgány BLR dosáhly největších úspěchů v oblasti národní kultury, bude jedna část práce zaměřena na vývoj národní kultury. Tato část odpovídá na otázky: jaká byla výchozí pozice v oblasti kultury před vyhlášením BLR, jakých cílů bylo...
Etika a hrdinství v ústní tvorbě černohorského národního hnutí
Duric, Jovana ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zaměřuje na deskripci a komparaci hlavních postav a jejich charakteristik spojených s černohorským národním hnutím, tak jak se odráží v kolektivní ústní tvorbě, především prozaickém a písňovém folkloru. Zvláštní důraz bude kladen na etickou dimenzi těchto postav a událostí a souhrn morálně-etických vlastností s nimi tradičně spojovaných.
Reflexe bělohorské doby v české historické próze 19. století
Bruknerová, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
(česky) Tématem bakalářské práce je reflexe bělohorských událostí a života v pobělohorské době v česky psané beletrii 19. století. Na vybraných prozaických dílech (především Jiráskových) bude ukázáno, jak byla v 19. století formující se českou společností vnímána bělohorská bitva a především její důsledky. Pozornost bude věnována zejména tomu, jak se v jednotlivých historických prózách utvářel bělohorský mýtus a s jakými národními a politickými zájmy a ideály, případně s jakými odlišnostmi a preferencemi, jednotliví autoři k bělohorské látce přistupovali.
Běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1980
Smalianchuk, Volha ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tematikou běloruského národního hnutí v pozdní sovětské době. Po konci doby stalinského teroru, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století v sovětském Bělorusku se znovuzrozuje občanská činnost. Povstávající národní hnutí rozvíjí nedovršený proces formování běloruského národa doby bělorusizace dvacátých let 20. století. Předmětem výzkumu diplomové práce je běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1985. Obsahová analýza samizdatových periodik umožňuje charakterizovat a porozumět dobovému myšlení, jelikož sovětský samizdat vytvářel v té době jediné svobodné od cenzury a ideologie mediální prostředí. Práce také obsahuje rozbor obsahu běloruské národní myšlenky a jejího vývoje od začátku; charakteristiku politického, ekonomického a sociálního kontextu sovětské doby; analýzu nonkonformismu a demokratické činnosti v letech 1970-1985.
Umělecké spolky střední Evropy v kontextu společenské modernizace 19. století
Kavka, Tomáš ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
- Tomáš Kavka Za účelem podpory umění… Umělecké spolky střední Evropy v kontextu společenské modernizace 19. století Tato disertační práce se zaměřuje na proměny vztahu společnosti k umění v průběhu 19. století. Postihuje vývoj ve třech městských prostorech - v Lipsku, Praze a Brně - jako představitelích tří různých národních prostředí. Základem práce je komparace uměleckých spolků, které tato národní prostředí reprezentují. Lipský spolek Leipziger Kunstverein je sondou do německého prostředí, pražská Umělecká beseda přibližuje snahu o rozvíjení českého národního uměleckého diskursu a Mährischer Kunstverein z Brna je ukázkou specifiky němectví v prostředí slovanské majority na Moravě. Práce přináší pohled na středoevropský umělecký provoz, který značně determinovala dynamika společenské modernizace 19. století - proces formování občanské společnosti, národní hnutí a také proměna společenského diskurzu (především estetického a kunsthistorického) o výtvarném umění a jeho provozovatelích.
Lužice v plánech na vybudování nového Československa. Velké naděje a zklamání českých slavistů
Chodějovský, Jan ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
Lužice v plánech na vybudování nového Československa. Velké naděje a rychlé vystřízlivění českých slavistů. V průběhu Velké války a ještě intenzivněji pak s jejím koncem se v myslích řady představitelů českého politického i kulturního života rodila myšlenka obnovení české státnosti v historických hranicích zemí Koruny české, nebo pokud možno s dalšími územními zisky. Lužice v této hře o území měla svou specifickou roli, která se však postupem času výrazně proměňovala tak, jak se proměňovala mezinárodní politická situace, pozice lužické delegace a potřeby české strany. Postižení tohoto vývoje a faktorů, které onu proměnu zapříčinily, původních představ naší politické reprezentace o uspořádání hranic nového Československa a osudu Lužice před říjnem 1918 a jejich poválečného naplňování/nenaplňování je jedním z hlavních cílů předkládané práce. Snaží se zasadit vývoj jednání ve věci Lužice do kontextu s postupem české reprezentace ve věci prosazování nároku na jiné oblasti, například Těšínsko, Kladsko nebo Vitorazsko. Srovnává argumenty, kterých česká strana používala v konkrétních záležitostech a jednáních. Sleduje, co motivovalo české politiky a proč byly některé návrhy, přicházející od různých zájmových uskupení, již od samého počátku odsouzeny k nezdaru. Neplatila zde žádná logika. Ať již bylo na...
Vzájemná reflexe pobaltských zemí ve společenském životě po roce 1991
Kaucká, Šárka ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současnou vzájemnou reflexí pobaltských zemí. Na základě charakteristiky regionu, kapitol z dějinného vývoje prostoru, na jehož území se nynější státy vyskytují, a uvedením některých určujících kulturních reálií zemí, nacházíme společné a odlišné rysy Lotyšska, Estonska a Litvy a národů, které je obývají. Bakalářská práce pak na této stupnici podobnosti a odlišnosti uvádí některé vzájemné stereotypní představy a automatické asociace Estonců, Lotyšů a Litevců o státech, ve kterých žijí, a jistá vnímání o sobě navzájem a pobaltské vzájemnosti. Práce se také dotýká orientace států na jiné regiony a vnímání blízkosti či odlišnosti k jiným regionům a národům.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.